Uhlíková stopa je nyní mezi společnostmi velmi skloňované téma a to hlavně díky tzv. Pařížské dohodě. K té se vlády zavázaly na klimatické konferenci OSN v Paříži (COP 21) v prosinci v roce 2015. Zabývá se hlavně omezením produkce skleníkových plynů, které velmi výrazně přispívají ke globální změně klimatu. Cílem této dohody je udržet nárůst průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí (ideálně o 1,5 °C). Tato dohoda byla v roce 2021 potvrzena v Glasgow (COP 26), kde se státy zavázaly cílit na nejnižší reálně dosažitelnou hranici (1,5 °C). To mimo jiné znamená, že státy a podniky budou snižovat svoji závislost na fosilních palivech jako hlavním zdroji energie. Evropská unie se zavázala snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990.

Proč firmy snižují CO2?

GHG protokol a normy

Protokol GHG – korporátní standard pro měření a reportování uhlíkové stopy, eviduje celkem sedm antropogenních skleníkových plynů, kde nejrozšířenějším je oxid uhličitý – CO2.

GHG Protokol zavedl rozdělení emisí souvisejících s činností podniku do tří oblastí (scopes), na základě původu emise. Toto rozdělení se stalo široce používaným mezinárodním standardem.

  • Scope 1 (přímé emise) – Jedná se o přímé emise, které zahrnují kontrolované aktivity daného podniku, při nichž jsou emise uvolňovány přímo do ovzduší. Zahrnují například emise z kotlů, generátorů spalujících fosilní paliva či emise z mobilních zdrojů (např. automobilů) vlastněných podnikem.
  • Scope 2 (nepřímé emise z energie) – Emise spojené se spotřebou nakupované energie (elektřiny, tepla, páry či chlazení), které nevznikají přímo v podniku, ale jsou důsledkem aktivit podniku. Jde o nepřímé emise ze zdrojů, které podnik přímo nekontroluje, přesto má na jejich velikost zásadní vliv.
  • Scope 3 (další nepřímé emise) – Emise, které jsou následkem aktivit podniku a které vznikají ze zdrojů mimo kontrolu či vlastnictví podniku, ale nejsou klasifikovány jako Scope 2 (např. služební cesty letadlem, nákup a doprava materiálu třetí stranou).

Redukci negativních dopadů řízení firmy na životní prostředí má kromě GHG protokolu za cíl řada norem ISO 14000. Přímo produkcí emisí a jejich výpočtem se pak zabývají normy ISO 14064 (skleníkové plyny) a ISO 14067 (uhlíková stopa produktu – požadavky a návod ke kvantifikaci).

Green Deal: zelená dohoda pro Evropu

Cílem této dohody je, aby Evropa byla v roce 2050 klimaticky neutrální. Nejčastěji zmiňovaným cílem je právě redukce emisí skleníkových plynů a celková udržitelnost. Od roku 2023 se věří, že společnosti budou komplexně dokumentovat své CO2 emise v rámci nefinančního reportingu.

Jak tedy na výpočet emisí?

Přímá metoda měření emisí se v případě skleníkových plynů téměř nepoužívá. Nejběžnější metodou pro určení uhlíkové stopy podniku je tedy výpočet emisí skleníkových plynů na základě ověřených a zdokumentovaných emisí. Právě proto je nezbytné použití ověřených, specifických a aktuálních emisních faktorů. Emisní faktory vyjadřují množství skleníkových plynů vztažených na jednotku energie nebo na jednotku množství daného zdroje.

Emisní faktory pro základní zdroje energie a paliva dle ČHMÚ:

Palivo (definice podle IPCC 2006 Guidelines) NCV

[TJ/kt]

CO2 EF a)

[t CO2/TJ]

Oxidační

faktor

CO2 EF b)

[t CO2/TJ]

Surová ropa 42.5 73.3 1 73.3
Lehký topný olej (LTO) 42.6 74.1 1 74.1
Těžký topný olej (TTO) 39.5 77.4 1 77.4
Kapalný ropný plyn (LPG) d) 45.945 65.86 1 65.86
Petrochemický nástřik (naphtha) 43.6 73.3 1 73.3
Bitumen 40.193 80.7 1 80.7
Maziva 40.193 73.3 1 73.3
Ropný koks 39.4 97.5 1 97.5
Ostatní oleje 39.29 73.3 1 73.3
Koksovatelné uhlí d) 29.498 93.53 1 93.53
Ostatní černé uhlí d) 26.511 94.41 0.9707 91.64
Hnědé uhlí a lignit d) 13.228 99.35 0.9846 97.82
Brikety 23.055 97.5 0.9846 96
Koks (černouhelný) 28.299 107 1 107
Koksárenský plyn (TJ/mill. m3) c) 16.064 44.4 1 44.4
Zemní plyn (TJ/Gg) d) 47.114 55.45 1 55.45
Zemní plyn (TJ/mill. m3) d) 34.51 55.45 1 55.45

a) Emisní faktor nezahrnující oxidační faktor
b) Výsledný emisní faktor zahrnující oxidační faktor
c) TJ/mil. m3, t=15 ºC, p=101.3 kPa (tzv. obchodní podmínky)
d) Národně specifické hodnoty CO2 emisní faktory a oxidační faktory

Emisní faktor elektřiny v rámci Scope 2

Emisní faktor elektřiny nelze popsat pouze jednou konstatní hodnotou, jelikož závisí na složení elektrické sítě. Jeho průměrná hodnota pro rok 2020 byla 0,384 tCO2/MWh a aktuálně se jeho hodnota pohybuje v rozmezí 0,330-0,420 tCO2/MWh. Pro určení aktuální hodnoty koeficientu je nutné znát momentální zdroje elektřiny, tzn. jak do celkového složení elektrické sítě přispívají jednotlivé elektrárny. Do celkového emisního faktoru elektřiny je důležité započítat i import a export do zahraničí. Výsledný emisní faktor elektřiny se vypočítá jako vážený průměr všech emisních faktorů zdrojů elektřiny.

Dle IPCC2014 přílohy č. 3 jsou použity následující emisní faktory:

Technologie Minimum Medián Maximum
Uhlí 740 820 910
Zemní plyn – kombinovaný cyklus 410 490 650
Biomasa – vyhrazená 130 230 420
Solární fotovoltaika – užitková 18 48 180
Solární fotovoltaika – střecha 26 41 60
Geotermální 6 38 79
Koncentrovaná solární energie 8.8 27 63
Vodní energie 1 24 2200
Větrná turbína na moři 8.0 12 35
Jaderná 3.7 12 110
Větrná turbína na pevnině 7.0 11 56

AXIOM jako pravá ruka při monitoringu a optimalizaci CO2

Není tedy překvapením, že základem pro určení Scope 2 uhlíkové stopy je měření spotřeby energie. Díky pravidelnému vyčítání je platforma AXIOM schopná vypočítávat aktuální emisní faktor elektřiny a tím co nejpřesněji určit uhlíkovou stopu podniku. Zároveň díky možnosti zapojení smart gridu či fotovoltaiky do platformy je možné i postupně pozorovat její snižování.

Často se může stát, že vlivem růstu firmy roste celková uhlíková stopa. Je tedy nutné ji normalizovat za účelem možnosti porovnání. Platforma AXIOM umožňuje integrovat výrobní stroje a vztahovat tak uhlíkovou stopu k využití dané výrobní technologie, anebo například zapojit vstupní terminály a vztahovat uhlíkovou stopu na počet zaměstnanců na směně. Snižování CO2 je možné pozorovat například při vztažení uhlíkové stopy na jednotku obratu, produktu či jednoho zaměstnance.

AXIOM není ale pouze nástroj pro monitoring energií. Uhlíkovou stopu dokáže platforma aktivně snižovat i díky efektivnímu řízení spotřeb energií a plnohodnotnému energetickému managementu dle normy ISO 50 001. Jednou z hlavních předností je aktivní řízení rezervovaného příkonu (1/4 hod maximum), takže se nemusíte obávat jeho překročení a následných drahých sankcí. AXIOM, jakožto integrační platforma, je dále schopný zakomponovat všechny systémy, které umožňují komunikaci (HVAC systémy, kompresory, senzory teploty, vlhkosti, kvality vzduchu, obsazení parkovacího stání, …) a zabezpečovací prvky (kamery, vstupní terminály, elektrické zámky, čtečky karet, …). Dále umožňuje monitorovat a řídit světelné zdroje, spotřebu vody či jiných kapalin i plynů. Platforma pomáhá i s preventivní a prediktivní údržbou na základě dlouhodobého monitoringu a automatického vyhodnocování dat.

Snižování CO2 stopy a udržitelnost celkově je a bude skloňované téma. Firmy již teď začínají podnikat kroky k zelenější budoucnosti. Pokud i vy řešíte jak toto téma u Vás ve společnosti uchopit, naši specialisti se Vám budou rádi věnovat. Kontaktujte nás a nebo si rovnou vyžádejte AXIOM demo, kde zjistíte, jak se efektivněji monitorují, řídí a optimalizují energie.

Jaroslav Hujňák Smart Technologies Programmer